Spolupráce

Ač jsme sdružení malé, snažíme se být sdružením aktivním. Spolupracujeme se dvěma dánskými organizacemi – Pindstrup Centret a Huset Venture, a dále pak s občanským sdružením Sonnenstrahl Verein e.V. Oybin. A protože jsou mezi námi hoši velmi šikovní, v rámci naší stáže v Dánsku v roce 2005, vznikla nádherná společná stránka. Spolupráce s Dány pokračuje stále. Vloni se spolu s námi někteří zúčastnili společného rekondičního pobytu v Bystřici pod Hostýnem. Letos strávili pár dní v Liberci. Spolupráci s německými partnery budeme věnovat zvláštní kapitolu.

Díky naší mezinárodní spolupráci jsme poznali spoustu zajímavých lidí z různých částí Evropy a zažili moře legrace. Základy většiny této spolupráce se datují ještě do doby před zrodem Obzoru. Byly položeny v době, kdy část zakládajících členů pracovala v Mezinárodním centru Universium. Jsme rádi, že tato spolupráce nejen funguje, ale nadále se rozšiřuje. Škoda jen, že se občas vyskytnou jazykové bariéry. Ale vše se dá zvládnout a aspoň si přijde na své i bránice. Jak známo, smích léčí. A i když nevyléčí naše neduhy a handicapy, rozhodně dokáže dobře držet naši náladu a psychiku.

Spolupráce s dánskými organizacemi Pindstrup Centret a Huset Venture začala vlastně díky ohromné náhodě před vznikem našeho sdružení.

V letech 1999-2001 probíhal česko-dánský projekt o inkluzi žáků se specifickými potřebami do normálních škol. V rámci tohoto projektu, který byl podepsán ministry školství obou zemí, existovalo několik skupin. Většinou v nich pracovali speciální pedagogové, psychologové a pediatři. Kromě toho však byla také sestavena pracovní skupina rodičů dětí s různým typem zdravotního postižení. Poprvé tak měli rodiče možnost vyjádřit své názory a sbírat moudro v zemi, o které se dá říci, že zde existuje reálný socialismus. Lidé ukázněně platí daně, protože ví, že budou-li něco potřebovat či dostanou-li se do problémů, stát jim pomůže. Ale to by patřilo do zcela jiné kapitoly.

Do rodičovské skupiny jsem se zcela náhodně dostala i já. Hlavně proto, že pan Sedláček, předseda Klubu rodičů a přátel zdravotně postižených dětí a ředitel Mezinárodního centra Universium, tradičně nasliboval hory i s horáky a pak na nic neměl čas. A pak také proto, že na rozdíl od ostatních vládnu velmi slušně jazykem anglickým a německým. V rámci projektu vznikl zcela ojedinělý informační systém (kdepak je mu konec…), na kterém tvrdě makali budoucí zakladatelé Obzoru – Gody (Michal Podhájecký), Sittbul (Marek Zmeškal) a Hlušťa.(Tomáš Hluštík). A já, tedy Vosa. Na jaře roku 2001 jsme byli na čumendě v Aarhusu a mimo jiné jsme navštívili i obě organizace. Obě nás – jak jinak – nadchly. Vybavením, sociálním zázemím (na to koukáme všude nejdříve), ale především pak neskutečně krásným přístupem ke všem klientům a zdravotně postiženým zaměstnancům. O tom se nám může ještě dlouho zdát. Ale jako nezdolní optimističtí ptáci Obzoráci věříme, že i tady se vztah ze strany státní správy, zaměstnavatelů i široké veřejnosti bude zlepšovat. Už teď je to podstatně lepší. Každopádně jsme si s Dány padli do oka. A když pak o něco později vzniklo naše sdružení, přátelství mohlo pokračovat. Jen jsme oprášili staré emailové adresy a obnovili staré kontakty.. Na základě toho všeho se nám povedlo v roce 2005 zrealizovat společný týdenní pobyt v Pindstrupu a stáž ve Venture Huset. Při této stáži se dokonce zrodila společná česko-dánská webka. O dalších místech, která jsme navštívili, píše Milan v jiné kapitole. Faktem je, že se naše přátelské styky rozšířily o vzdělávací instituci Handik@, zcela unikátní vzdělávací centrum pro lidi s těmi nejtěžšími handicapy. Zde mají možnost celoživotního vzdělávání až do 50 let a dokonce jim tu v mnoha případech pomohou i najít práci. Systém celoživotního vzdělávání se týká prostě všech, kdo mají zájem. Bez ohledu na handicap, národnost a tak dále.

V rámci spolupráce s námi trávili naši dánští přátelé loňskou dovolenou v Bystřici pod Hostýnem (literárně opět ztvárnil Milan) a letos pobyli týden v Liberci. Mimo to se zástupci všech organizací zúčastnili i našich mezinárodních konferencí na téma celoživotního vzdělávání osob se zdravotním postižením, které Obzor pořádal ve spolupráci s IIZ/DVV Bonn, projektová kancelář Polsko. A tím se dostáváme ke spolupráci s další partnerskou zemí, kterou je Polsko.

Prvním polským partnerem je zmíněná pobočka Institutu pro mezinárodní spolupráci v Bonnu. Zde se zaměřujeme hlavně na aktivity celoživotního vzdělávání a díky možnosti zúčastňovat se evropských konferencí s touto tématikou, máme dobrý přehled o tom, jak toto vzdělávání funguje po celé Evropě. Druhým polským partnerem je organizace Kolo polskiego stovarzyszenia na rzecz osób s upśledzeniem umyslówym v Tarnobrzegu. V tomto případě se jedná částečně o „spolupráci na dálku“, ale rýsuje se spolupráce daleko aktivnější. Zatím jsme se zúčastnili konference s mezinárodní účastí o financování chráněných dílen v Baranówu Sandomrierzskom loni v dubnu. Ředitelka chráněných dílen v Tarnobrzegu pak byla se svými kolegy na obou konferencích, které pořádalo naše sdružení. V říjnu se chystáme do Polska na oslavu 15. výročí založení těchto dílen. Kromě oslav nás čeká důležité jednání o společném integračním a rehabilitačním pobytu na Baltu v příštím roce, kterého by se měli zúčastnit i naši dánští a němečtí partneři.

Partnerství a přátelství s německou organizací SonnenstrahlVerein má dlouhou tradici. Začalo ještě v dobách našeho působení v MC Universum. Po našem „osamostatnění“ se toto sdružení přidalo k nám a nutno podotknout, že se spolupráce daří. Německá organizace sdružuje osoby s mentálním a psychickým postižením, naše tělesné, takže jak praví naše některé jedovky, nemá to chybu. Čeho se německým přátelům nedostává po stránce duševní, toho se jim ve většině případů dostává po stránce fyzické. A tak při společných dovolených je často vidět německého kolegu jak tlačí vozík s českým kamarádem. Společně jsme takto byli již třikrát v Chorvatsku, a stálo to opravdu za to. Nejen z hlediska pocitu sounáležitosti, ale také z hlediska překonávání jazykových komunikačních bariér a integrace. Původní oficiální projektové partnerství z dob MCU přerostlo v osobní přátelství. Němci si občas udělají výlet do Liberce a my do Žitavy. Kromě toho jsme začali spolupracovat na získání a přípravě úprav objektu bývalého dětského tábora v Oybině. Společnými silami a za přispění ESF bychom zde chtěli vybudovat vzdělávací a rekreační centrum pro osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny. Počítáme s tím, že i zaměstnanci by byli lidé s různým typem zdravotního znevýhodnění, kteří nemohou najít práci. Centrum by sloužilo jednak ke vzdělávání – jazykovému, profesnímu, počítačovému atd., ale také jako rekreační a rehabilitační středisko pro jednotlivce, rodiny i kolektivy. Rodinám s postiženými členy bude věnována speciální péče. Naší představou je to, že se rodinní příslušníci budou moci rekreovat a trochu si odpočinout a zcela budou moci „vypustit“ péči o svého handicapovaného člena. O něj by se postaral tým pečovatelů, zdravotníků a rehabilitačních pracovníků. Doufáme, že se nám tento plán povede zrealizovat a že zvítězíme v urputném boji s úředním šimlem.