Úvodní stránka » Spolupráce » Brusel 2008
Brusel 2008
Nevím, kde se vzalo, tu se vzalo, ale přišla pozvánka na výroční setkání neziskových organizací v Bruselu. Jak tedy zní naše heslo, s Obzorem za obzor, vydala jsem se v půlce prosince do slovutného sídla Evropské unie.
První zážitek byl hned na bruselském letišti – něco tak obrovského se jen tak hned nevidí a připadala jsem si, že jsem na pochodovém cvičení. A jdeš a jdeš a jdeš. Tedy pohybuješ se (většinou) po pohyblivých pásech. Nebýt těch, asi bych tam pochodovala ještě na Nový rok.
Zážitek druhý – fungující hromadná doprava a všude spousta nesmírně ochotných lidí, komunikace v angličtině či němčině zcela bezproblémová.
Ubytovaná jsem byla v malém pohodlném hotýlku kousek od centra a kousek od konferenčního centra. Konference byla zajímavá, jen mi bylo trochu trapně, když vystoupili dva další členové Asociace neziskových organizací ČR, ale to nebudu rozebírat. Bylo nás kolem stovky, větší část z bývalého východního bloku. Všichni řešíme stejný problém – finance. Hlavně pak poskytovatelé sociálních služeb a vzdělávání. Jako každé mezinárodní setkání, i toto bylo na prvním místě o kontaktech. Zda se z nich něco rozjede do budoucna, to ukáže čas. Každopádně bych měla dostat pozvání na příští rok na setkání Evropského fóra osob se zdravotním postižením, tedy European Disability Forum. Při kuloárových debatách byl velký zájem o poznatky z našeho zrealizovaného projektu EQUAL a o to, jak se členové OBZORu zapojili do jednotlivých vzdělávacích modulů tohoto projektu. Večer jsme se pak vydali ochutnat místní belgické pivo. Na poznávání památek bylo tma, zima a pozdě. Historický a krásný střed města jsem si stihla prohlédnout v letu před odjezdem na letiště. Stojí za to. I malebné hospůdky, které jsou všude. Jen ty ceny nějak neodpovídají našim invalidním důchodům.
Zážitek třetí a poslední – zapomněla jsem, že se nesmí vozit v příručním zavazadle tekutiny. Jako milující předsedkyně jsem zakoupila dvě flašky cideru, abychom měli na košt na vánoční posezení. To jsem tomu dala. Jednu jsem věnovala houfu mládeže a druhou jsme s kolegou Novákem z pražského FOKUSu vypili před letištní halou. Jak správní houmlesáci – z flašky a na stojáka. Ale i to patří k poznávání sjednocené Evropy, nebo ne?